Gira: Mise začíná
Raní červánky tiše proplouvali kolem dračí jeskyně. Některé do ní zabloudily a pohladily tváře dívky. Shara se probudila a posadila se vedle dohořelého ohniště. Rozespale se podívala kolem sebe a nikoho nenašla. Chvilku pozorovala prázdné místo a pak se už úplně probudila. ,,Kde je?" měla furt v hlave a rychle si na sebe oblékla svůj plášť.
Vyběhla ven z jeskyně a asi tak sto metrů od ní uviděla jak se blýská meč. Už chtěla za ním běžet ale zase se zastavila jelikož ten meč byl hodně široký a neformený. Chvilku tam stála a nevěděla co dělat. Meč se začal velmi rychle přibližovat. Shara ustoupila o pár kroků a pak se vydala na útěk do jeskyně. Předstoupila ohniště a čekala co se bude dít.
Při bližším zkoumáním se přesvědčilůa že je to muž s podezřele širokou katanou.Muž již byl s mečem připraven k útoku a napřahoval se na smrtelnou ránu. Shara ihned vzala ohořelý klacek z ohniště, i když byl ještě hodně horký tak bala připravená k boji. Zavřela oči a vyběhla proti muži.Stále horký klacek mu vrazila do hrudníku. Podívala se nad sebe a uviděla že muž stále drží velký meč.
Znovu se z bolestí v hrudníku rozpřáhl a Shara radši zase dva metry odstoupila. Zavřela oči a radši čekala, nevěděla co má dělat. Meč zasvištěl vzduchem, zarazil se o něco kovového a odrazil se. Shara otevřela oči. Před ní stála Gira a v ruce dřímala svůj meč. ,,Utíkej Sharo" ani se na ní Gira nepodívala a stále pozorovala muže kterému začaly na těle vyběhovat modré ornamenty.
,,Á Gira, lovkyně draků a poslední z klanu Amenemhet!" usmál se muž doufajíc že jednoho z nejsilnějších bojovníků naštve. ,,Zvláštní že zrovna dnes potkám vyloučeného šermíře ze země Trixion." odpověděla Gira a na mužova slova nebrala žádné ohledy. ,,Myslel jsem že se jednou potkáme, za ta léta..." měl muž v očích blesky. ,,Máš pravdu, to jak jsem tě před léty skoro zabila." Gira stále nehla ani brvou.
Muž byl již bledě modrý a na tváři se mu oběvil značný škleb. ,,Dnes bude den kdy Gira umře!!!" zařval, znovu se z mečem rozpřáhl a ustoupil pár kroků. Pak se rozeběhl proti Giře. Gira se s mečem a ni nerozpřáhla. Nechala ho vyset v jedné ruce a mocně s ním máchla do strany. Mužova trochu přerostlá katana odlétla. ,,Co si to říkal?" udělala vážný výraz Gira hledíc na muže se zlomenou rukou.
Shara dál utíkala pouští. Vítr jí foukal do vlasů, úplně zapoměla že se zapoměla zahalit do pláště. Na světlo vyšly černé vlasy a čelo s milimetrovým znakem jakéhosi koně. Zmoženě spadla do kleku a prudce oddychovala. Nevěděla proč utíkala, vzpoměla si jak její mistr bojoval proti jakémusi šermíři. Víc už neslyšela. Celá zpocená a udýchaná seděla uprostřed pouště.
Najednou zpozorněla. Uslyšela dusot koňských kopyt. Tohle už se jí párkrát stalo, sáhla si na znaménko na čele. Znaménko plálo rudou září a začalo hořet. Sharu začala hrozně bolet hlava. Podívala se za sebe a uviděla zahaleného člověka s nožem. Rozpřáhl se a... ,,Smrt tě ubije svými křídly!" zakřičela Shara, dala ruku v pěst, jen dva prsty nechala volné. Ty dala na znaménko a znovu odříkávala když se muž blížil: ,,Smrt tě ubije svými křídly!"
Zatemělo se jí před očima. Omdlela. Po hodině jí Gira našla, zvedla jí a dala si jí na záda. ,,To mi ten chlápek prostě neřekne že Shara má tak zvláštní moc?" řekla si pro sebe a šla dál na východ.
Vysvětlivky:
Katana-úzký krátký meč který se nosí také na zádech, používá se často v Asii